Jak vyčistit filtr kohoutku od vodního kamene i bez demontáže

Když z kohoutku teče slabý proud nebo voda stříká do stran, nejčastější příčinou je malé sítko namontované na ústí kohoutku, zvané perlátor, které je částečně ucpané vodním kamenem nebo pískem zaneseným vodou. Ve většině případů stačí nechat ho odmočit v mírném kyselém roztoku, aniž byste ho z kohoutku sundávali; demontovat ho je potřeba až tehdy, když proud zůstane slabý i po odmočení.

• Slabý proud nebo stříkání do stran téměř vždy ukazuje na částečně ucpané sítko, nikoli na problém ve vodovodním potrubí před kohoutkem.
• Vodní kámen poznáte podle tvrdé bělavé nebo našedlé vrstvy, kterou nesmyje opláchnutí; písek a volné nečistoty se naopak uvolní samy, když pustíte silnější proud vody.
• Vyplatí se nejprve zkusit čištění bez demontáže a sundat perlátor až tehdy, když čištění na místě nestačí.
• Dodatečný keramický filtr s aktivním uhlím, pokud ho máte nainstalovaný, se mění po uplynutí stanovené doby: není určený k čištění jako perlátor.

Slabý proud nebo stříkání do stran: vodní kámen, nebo písek?

Než zvolíte způsob čištění, stojí za to zjistit, co sítko skutečně ucpalo. Vodní kámen se tvoří, když tvrdá voda bohatá na vápník a hořčík vlivem tepla nebo poklesu tlaku ztrácí rozpuštěný oxid uhličitý: v tu chvíli se vysráží uhličitan vápenatý a usazuje se v podobě pevné vrstvy, jejíž barva se pohybuje od bílošedé až po růžovou nebo červenohnědou, pokud jsou přítomné také sloučeniny železa (zdroj: Vodní kámen, Wikipedia). Tvrdost vody se určuje podle obsahu vápníku a hořčíku a usazeniny, které voda zanechává na kohoutcích a v potrubí, tvoří především uhličitan vápenatý, hydroxid hořečnatý a síran vápenatý. Jsou dostatečně pevné na to, aby postupem času omezily průtok vody (zdroj: Tvrdá voda, Wikipedia).

Písek nebo zrnka usazenin zanesená z vodovodní sítě naopak k sítku perlátoru nepřilnou: mají tendenci hromadit se v jemnějších očkách, ale často je odstraní důkladné opláchnutí, případně s pomocí zubního kartáčku, aniž by bylo potřeba perlátor namáčet. Pokud však sítko zůstane po opláchnutí ucpané a je na něm vidět tvrdý povlak, který odolává lehkému seškrábnutí nehtem, téměř jistě jde o vodní kámen. Právě v takovém případě kyselá lázeň pomůže.

Nejjednodušší způsob: vyčistěte perlátor bez demontáže

Jedním z nejpraktičtějších způsobů, jak odstranit nánosy z perlátoru, aniž byste ho sundávali z kohoutku, je naplnit malý plastový sáček bílým octem nebo zředěným roztokem kyseliny citronové, pevně ho přivázat gumičkou nebo stahovací páskou kolem ústí kohoutku tak, aby byl perlátor úplně ponořený, a nechat roztok působit. Tento postup se hodí také tehdy, když perlátor nejde snadno odšroubovat rukou (zdroj: Bob Vila, jak vyčistit perlátor). Po odmočení pomůže odstranit zbytky usazenin jemné vydrhnutí starým zubním kartáčkem; pokud je nános silný, je účinnější nechat perlátor odmočit několik hodin nebo přes noc, případně postup zopakovat, než na něj tlačit silou, která může sítko jen poškodit.

Ocet i kyselinu citronovou používejte zředěné, nikoli koncentrované. Šestiprocentní roztok kyseliny citronové účinně odstraňuje nánosy ze skla bez nutnosti drhnutí, ale v koncentrované formě dráždí pokožku a oči a je klasifikován jako látka způsobující korozi kovů (zdroj: Kyselina citronová, Wikipedia). Ocet podobně dobře rozpouští minerální usazeniny, může však narušit hliník, měď a některé slitiny méně kvalitní nerezové oceli a při příliš dlouhém kontaktu také poškodit gumová těsnění (zdroj: Ocet, Wikipedia). Proto je lepší roztok zředit vodou a nenechávat ho působit několik dní: několikahodinová lázeň, kterou lze případně zopakovat, je pro chromovaný povrch kohoutku bezpečnější než dlouhé namáčení v neředěném přípravku.

Kdy se vyplatí perlátor demontovat

Pokud proud zůstane slabý i po jednom nebo dvou odmočeních, dalším krokem je perlátor sundat a vyčistit jeho jednotlivé části zvlášť. Perlátor odšroubujte rukou, a pokud je příliš utažený, použijte kleště. V takovém případě se vyplatí před uchopením kleštěmi obalit perlátor kouskem lepicí pásky, aby kovové zuby nepoškrábaly chromovaný nebo kartáčovaný povrch kohoutku. Po demontáži oddělte sítka a nechte je dvacet až třicet minut odmočit v octu, aby se rozpustily i odolnější zbytky usazenin; pak je vykartáčujte, opláchněte a všechno znovu sestavte (zdroj: Bob Vila, jak vyčistit perlátor).

Po demontáži perlátoru stojí za to zkontrolovat také stav jeho vnitřních částí. Pokud jsou omezovač průtoku nebo sítko zdeformované či rozbité, a ne pouze zanesené, čištění jim nevrátí správný průtok: v takovém případě je nejspolehlivějším řešením výměna perlátoru, protože poškozená součástka svou funkci neobnoví ani po sebedelším odmočení (zdroj: Bob Vila, jak vyčistit perlátor).

Pokud je perlátor zaseknutý nebo zapuštěný

Některé kohoutky, zejména ty s výsuvným ústím nebo ústím zapuštěným přímo do těla baterie, mají perlátor, který nejde odšroubovat rukou a může se zdát, že ho zablokoval právě vodní kámen, který chcete odstranit. V takovém případě se správným nářadím a s opatřeními, která zabrání poškození závitu, postupujte podle samostatného návodu jak demontovat zapuštěný nebo zaseknutý perlátor, který se věnuje právě jeho odstranění v obtížnějších případech.

Jak často čištění opakovat

Neexistuje interval, který by platil pro všechny domácnosti, protože rychlost opětovného usazování vodního kamene závisí na tvrdosti místní vody: čím je voda tvrdší, tím rychleji se po vyčištění nános znovu vytvoří. Nejspolehlivější je sledovat proud vody, nikoli se řídit pevným kalendářem: jakmile si všimnete, že voda teče slaběji nebo začíná stříkat do stran, je čas odmočení zopakovat, než se perlátor úplně ucpe. V oblastech, kde je voda známá svou tvrdostí, pomůže o něco častější kontrola předejít úplnému ucpání, které vyžaduje demontáž.

Perlátor a dodatečný keramický filtr s aktivním uhlím: dvě různé údržby

Pokud máte na kohoutku nainstalovaný dodatečný filtr, například Hydrion filtr na vodovodní baterii s keramikou a aktivním uhlím, je potřeba rozlišovat mezi údržbou obou součástí. Perlátor se čistí výše popsaným způsobem, protože jeho jediným úkolem je rozbíjet proud na malé vzduchové bublinky a zachytávat hrubé částice; filtrační vložka je naproti tomu spotřební materiál, který se nemá demontovat a drhnout, ale vyměnit, když se sníží průtok. Produktová stránka uvádí životnost vložky přibližně šest měsíců, která se liší podle kvality vody a jejího přefiltrovaného množství. Doporučuje pravidelně kontrolovat průtok a vložku podle potřeby vyměnit, nikoli se ji pokoušet čistit.

Stojí také za to jasně si říct, co tento typ filtrace dokáže a co ne. Podle produktové stránky keramická vrstva zachytává částice a aktivní uhlí pomáhá zlepšit chuť a vůni vody z vodovodu ovlivněné chlorem; ani jedna z těchto součástí nesnižuje tvrdost vody ani obsah rozpuštěných solí, takže ani nainstalovaný filtr neodstraní potřebu čistit perlátor od vodního kamene výše popsaným způsobem. Podrobnější srovnání toho, co uhlíkový nebo keramický filtr proti vodnímu kameni dokáže a co ne, najdete v průvodci filtry proti vodnímu kameni na kohoutek. Pokud se chcete dozvědět více o tom, co měří obsah rozpuštěných solí ve vodě, přečtěte si také vysvětlení hodnoty TDS ve vodě, které už vyšlo na blogu.